Reverzně kódované (někdy také nesouhlasné) položky se v psychologickém měření a diagnostice běžně používají ke snížení odpověďových zkreslení a ke zlepšení kvality dat. Jejich použití však vyvolává tzv. efekt polarity, tedy systematické rozdíly v síle vzájemných vztahů mezi běžnými a reverzními položkami. Důsledkem je potom snížení vnitřní konzistence, zvýšená dimenzionalita a možná zkreslení strukturních vztahů mezi měřenými konstrukty. Někteří autoři proto před jejich zařazováním varují. Na druhou stranu jejich vynechání může spíše zakrývat než odstraňovat tato zkreslení a tím ohrožovat validitu měření. Ačkoli je efekt polarity zjevný a široce známý, jeho přesné příčiny přesto zůstávají nejasné. Stávající výzkum zejména přehlíží, že různé typy reverzních položek (např. negace, antonyma) mohou k efektu polarity přispívat rozdílnou mírou, a rozdílně tak dopadat na psychometrické parametry testu. Tento projekt si klade za cíl tyto mezery překlenout propojením psychometrické teorie s poznatky lingvistiky a kognitivní psychologie, objasnit mechanismy stojící za efektem polarity a vyvinout metody pro jeho účinné zvládání.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.