Právní jazyk je často vnímán jako zbytečně složitý, avšak jeho neprůhlednost může plnit hlubší společenskou funkci než pouhé zprostředkování sdělení. Navrhovaný projekt si klade za cíl prozkoumat, jak jsou určité právní texty vnímány a rozpoznávány jako „právní“. K tomu využijeme přístup sociálních reprezentací, tedy rámec ze sociální psychologie, který umožňuje zkoumat, jak kolektivní porozumění utváří vědění a význam ve společnosti. Vzhledem k tomu, že právní komunikace zapojuje různé společenské skupiny s odlišnými jazykovými repertoáry, je zásadní porozumět tomu, jak lidé – laici i odborníci – konstruují pojem „právnosti“ („toho, co je právní“). Analýzou určitých jazykových rysů v právním psaní tento výzkum zkoumá, jakou strukturální roli tyto rysy hrají v sociální reprezentaci „právnosti“ v právním psaní a zda spíše posilují epistemickou autoritu autora, než aby pouze bránily porozumění. Naším cílem je poskytnout rámec, který pomůže vyučujícím práva, praktikujícím právníkům a vývojářům právního softwaru porozumět tomu, jak ke tvorbě právních textů přistupovat kriticky.

Chceme:

• prozkoumat sociální reprezentaci „právnosti“ v právním psaní,
• zkoumat, do jaké míry určité jazykové rysy signalizují právní expertizu,
• prozkoumat vliv těchto „rysů signalizujících právo“ na spokojenost publika, a tím
• vytvořit kritický rámec pro výuku právního psaní.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Publikace