Informace o publikaci

Dědické právo let 1948-1989 optikou práva římského

Autoři

SALÁK Pavel

Rok publikování 2012
Druh Článek ve sborníku
Konference Dny práva 2011 – Days of Law 2011 Ovlivňování sféry soukromého práva právem veřejným v minulosti
Fakulta / Pracoviště MU

Právnická fakulta

Citace
Obor Právní vědy
Klíčová slova Roman Law;Decedent’s Estate;Testament;Intestate Sucession;Legacy;ABGB – Austrian Civil Code 1811;Middle Civil Code 1950;Socialist Civil Code 1964;Communism
Popis Veřejná moc může omezit soukromá práva jedince skrze právní úpravu občanského práva a jeho institutů. Příkladem nám může být právní úprava dědického práva v období let 1948-1989. Měřítkem je nám naopak právo římské, jež se stalo základem právní úpravy kontinentálního práva soukromého. Římské právo od okamžiku rozpadu rodové společnosti stavělo v oblasti dědického práva na preferenci vůle zůstavitele. S ohledem na odlišné politické ideje bylo pochopitelně toto římskoprávní pojetí pro komunisty nepřijatelné. Zákon č. 141/1950 Sb., tzv. střední občanský zákoník, oddělil ve své úpravě dědické právo do věcných práv a posunul jej až za právo obligační. V praxi tuto skutečnost pak zákoník uvedl především tím, že obrátil poměr testamentu a intestátní posloupnosti ve prospěch posloupnosti intestátní. Nejzávažnějším zásahem však bylo nastavení poměru povinného dílu nepominutelným dědicům. Socialistický zákoník 40/1964 Sb., pak šel ještě dál a zrušil dědickou substituci i odkaz. Praktickým dopadem této právní úpravy je zejména skutečnost, že u cennějších věcí, typicky u nemovitostí, vzniká nuceně spoluvlastnictví. Tato situace pak s sebou nese další problémy, Zejména v situaci, kdy jeden z dědiců nemovitost užívá, zatímco jiní nikoliv, a finanční situace často neumožňuje dědici své spoludědice vyplatit.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info