Informace o publikaci
Tzv. státní škola v ruské historiografii: zachycení jejích počátků a zformování v dobovém odborném tisku
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Slovanský přehled |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dějiny |
| Klíčová slova | “state school“; “historical-legal school“; Russian historiography; K. D. Kavelin; S. M. Solovyov; B. N. Chicherin |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Tzv. „státní škola“ patří k nejvýznamnějším proudům v ruské historiografii 19. století a je spojována se jmény K. D. Kavelina, S. M. Solovjova a B. N. Čičerina. Pojem „státní škola“ se dnes užívá konvenčně, jako pevně daný a všem srozumitelný bez snahy o jeho přesnější vymezení. Nicméně termín prošel za 160 let své existence mnoha proměnami: škola byla různě nazývána (nová historická škola, historicko-právní škola, právní škola apod.), historikové se lišili v názorech koho do školy zařadit a sovětská historiografie jeho chápání značně ideologizovala. Od 90. let 20 století se vedou diskuze o očištění pojmu od ideologického nánosu a jeho novém vymezení. Článek podrobně zkoumá okolnosti vzniku státní školy ve 2. polovině 40. let 19. století v pracích Kavelina a Solovjova a sleduje její vývoj až do 60. let 19. století, kdy formování školy završilo Čičerinovo dílo. Zjištěné skutečnosti jsou pak konfrontovány se zachycením činnosti školy v dobovém odborném tisku a historiografii ve snaze ukázat, které historiografické koncepce měly své opodstatnění a které nikoliv. Prezentováno je chápání státní školy v dílech M. P. Pogodina, V. G. Bělinského, N. G. Černyševského, I. J. Zabelina a především N. K. Bestuževa-Rjumina a P. N. Miljukova. |
| Související projekty: |