Informace o publikaci
Spontánní ruptura jícnu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Citace | |
| Popis | Účelem naší presentace je upozornit na vzácný Boerhaaveho syndrom, tedy spontánní rupturu jícnu vzniklou při náhlém vzestupu tlaku v jícnu v průběhu silného protrahovaného zvracení, jež je příčinou cca 10 - 15 % všech ruptur jícnu. Jedná se o život ohrožující stav s vysokou mortalitou a morbiditou, který bez adekvátní léčby končí fatálně. Syndrom byl poprvé popsán roku 1724 a na rozdíl od Mallory – Weisseho syndromu se jedná o transmurální perforaci, jež obvykle není opravdu spontánní, ale termín se často užívá k odlišení od iatrogenní perforace. Jedna třetina všech případů má atypické klinické příznaky, což mnohdy může vést k obtížné a opožděné diagnostice, přičemž časový faktor od diagnostiky k zahájení adekvátní léčby má v tomto případě marginální význam. Nejlepších výsledků je dosaženo v případě zahájení léčby do 12 hodin od perforace, pokud je prodlení 24 hodin, tak i přes urgentní chirurgický zákrok je letalita 50 %, do 48 hodin téměř 90 % a při nezahájení léčby 100 %. Onemocnění je často komplikováno mediastinitidou, sepsí a šokem. Prezentováni budou dva pacienti s tímto syndromem diagnostikovaným na chirurgickém pracovišti nemocnice Boskovice a jejich následná léčba na specializovaném pracovišti I. CHK FNUSA Brno. |