Informace o publikaci
Zásada teritoriality práv k duševnímu vlastnictví ve vztazích s mezinárodním prvkem – je načase ji opustit?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Zásada teritoriality práv k duševnímu vlastnictví ve vztazích s mezinárodním prvkem nachází v mezinárodním právu soukromém odraz jak ve fázi určování pravomocného orgánu, tak i ve fázi určování práva rozhodného. V prvém případě je jejím promítnutím předpoklad, že by měl zásadně vždy rozhodovat soud, který poskytuje dotčenému právu k duševnímu vlastnictví ochranu. Ve druhém případě je pak zásada teritoriality promítnuta v předpokladu, že by takový soud měl zásadně vždy rozhodovat dle lex loci protectionis. Setrvávání na klasickém pojetí zásady teritoriality práv k duševnímu vlastnictví se však v době čím dál častějších mezinárodních vztahů v této oblasti, ve kterých navíc bývá dotčeno více právních řádů, a to zejména v rámci vztahů vznikajících v prostředí internetu, může již jevit jako neúnosné. Tento příspěvek se tak zabývá posouzením udržitelnosti stávajícího pojetí zásady teritoriality práv k duševnímu vlastnictví s přihlédnutím k možné adaptaci této zásady současným potřebám. |
| Související projekty: |