Informace o publikaci

Perkutánní klešťová biopsie u malignit postihujících žlučové cesty

Autoři

ANDRAŠINA Tomáš PÁNEK Jiří ROHAN Tomáš KOVALČÍKOVÁ Petra GROLICH Tomáš OSTŘÍŽKOVÁ Lenka VÁLEK Vlastimil

Rok publikování 2016
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Česká radiologie
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Obor Ostatní lékařské obory
Klíčová slova Forceps biopsy; Biliary biopsy; Percutaneous drainage; Biliary malignancy; Cost analysis
Popis Cíl: Prokázat bezpečnost a výtěžnost endoluminální klešťové biopsie v průběhu iniciální drenáže žlučových cest a prokázat její výhody pro pacienta a lékaře. Metody: Do analýzy bylo od roku 2006 zařazeno 101 po sobě jdoucích pacientů s maligní stenózou žlučových cest. Všichni pacienti podstoupili perkutánní transhepatickou drenáž žlučových cest (PTD) a endoluminální klešťovou biopsii k histologické verifikaci stenózy. 76 pacientů podstoupilo biopsii 1-119 dní po iniciální drenáži (bioptické kleště 7,5F), 27 pacientů podstoupilo perkutánní drenáž a biopsii v jediném, kombinovaném výkonu (jednorázové bioptické kleště, 5,2F). Výsledky: Intervence s biopsií v rámci iniciální drenáže nebyla spojena s vyšším výskytem komplikací. Kumulativní míra úspěšnosti endoluminální biopsie u obou skupin byla 77,6% a 81,5%. Průměrná doba potřebná k získání průkazného vzorku biopsie od okamžiku první drenáže byla 42 dní a 11 dní, v uvedeném pořadí (p <0,001). Pacienti podstupující endoluminální biopsie s kleštěmi 5.2F podstoupili v průměru o 1,2 méně perkutánních intervencí (p <0,001). Závěr: Perkutánní klešťová biopsie je bezpečný výkon, i když se provádí během iniciální drenáže. Její výtěžnost je srovnatelná s biopsií při dalších výkonech, zatímco malignita je prokázána dříve.
Související projekty: