![Důležité termíny](https://cdn.muni.cz/media/3633704/image_2.jpg?mode=crop¢er=0.5,0.5&rnd=133572412150000000&heightratio=0.5&width=278)
Informace o publikaci
O fenomenálním vědomí ve třetí osobě
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2016 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Filosofický časopis |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Filosofie a náboženství |
Klíčová slova | phenomenal consciousness; the hard problem of consciousness; neuropathology; identity theory of the mind and neural processes; phenomenology |
Popis | Pokus Marka Havlíka (Jaké je to být hyperempatikem? Filosofický časopis, 63, 2015, č. 4, s. 501-518) zdůvodnit na základě některých neurobiologických dat, že tzv. „těžký problém vědomí“ (Chalmers, Block aj.) je pouhý pseudoproblém, se nezdařil. Prezentace argumentů Havlíkem kritizovaných autorů je neúplná a autorův vlastní pokus zdůvodnit extrémně redukcionistické stanovisko nebere v úvahu aktuální stav otázky a nepřináší žádnou novou ideu. Řada neuropatologických situací, které jsou autorem prezentovány na podporu zdůvodnění neexistence fenomenálního vědomí, je dokladem pouze více či méně úzké korelace mezi subjektivními prožitky nemocných a stavem jejich mozku a nemá co říci k existenci nebo neexistenci aspektu přístupného pouze „z hlediska 1. osoby“, neboť fenomenální vědomí je přítomno i u nemocných. – V práci je naznačeno, že téma „těžkého problému vědomí“ bylo implicitně a zároveň bohatěji vypracováno už ve fenomenologické filosofii a že by se v této podobě mělo stát diskusním standardem. |