Informace o publikaci
Studie FOURIER přepisuje guidelines sekundární prevence
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2017 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Remedia |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie |
Klíčová slova | secondary prevention; cholesterol; evolocumab; the FOURIER trial |
Popis | První epidemiologické studie (Framinghamská studie a MRFIT- Multifactoríal Risk Factors Interventional Trial) prokázaly, že vysoká koncentrace cholesterolu v krvi, arteriální hypertenze a kouření představují tři nejvýznamnější kauzální rizikové faktory pro vznik infarktu myokardu. Pozdější epidemiologické a intervenční studie se statiny dokázaly, že čím většího snížení koncentrace cholesterolu (resp. LDL cholesterolu) je dosaženo, tírn je nižší výskyt infarktu myokardu a dalších aterosklerotických příhod a nižší celková mortalita. Od devadesátých let do současnosti významně stoupala indikace statinů v celé Evropě. Ve studii EUROASPIRE IV (2012-2013) užívalo statiny 90,4 % pacientů po infarktu myokardu. V současné době se nejvíce předepisují statiny (80 % všech hypolipidemik), dále fibráty (20 %) a ezetimib (5 %}. Studie FOURIER zařadila do sledování v období od února 2013 do června 2015 celkem 27 564 nemocných s prokázaným kardiovaskulárním onemocněním léčených maximální tolerovanou dávkou statinů a randomizovala je k léčbě evolokumabem nebo placebern. Průměrný pokles koncentrace cholesterolu po podání evolokumabu byl zaznamenán v hodnotě 59 % - z 90 mg/dl na 30 rng/dl, tedy asi na 0.8 mmol/l. Výskyt primárního cílového ukazatele (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, hospitalizace z důvodu anginy pectorís, revaskularízace a/nebo úmrtí) byl snížen ze 14,6 % na 12,6 % (p < 0,0001), výskyt sekundárního cílového ukazatele (úmrtí, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) pak z 9,9 % na 7,9 % (p < 0,0001), Celková mortalita ovlivněna nebyla (2,5 % vs. 2,4 %), významně byl snížen výskyt infarktu myokardu (4,4 % vs. 6,3 %) a cévní mozkové příhody (2,2 % vs. 2.6 %). Frekvence dávkování evolokumabu (1* za 2 týdny, nebo 1* za 4 týdny) nebyla rozhodující, nebyl zaznamenán žádný statisticky významný rozdíl ve výskytu nežádoucích účinků. |