Informace o publikaci

Cirsium greimleri: a new species of thistle endemic to the Eastern Alps and Dinarides

Název česky Cirsium greimleri – nový endemický druh pcháče pro východní Alpy a Dinárské hory
Autoři

BUREŠ Petr ŠMERDA Jakub MICHÁLKOVÁ Ester ŠMARDA Petr KNOLL Aleš VAVRINEC Martin

Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Preslia
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
www http://www.preslia.cz/P182Bures.pdf
Doi http://dx.doi.org/10.23855/preslia.2018.105
Klíčová slova AFLP; allopatric speciation; Alpine endemics; Asteraceae; Carduoideae; Carpathian endemics; Compositae; Cynareae; interspecific hybridization; plant taxonomy; polyploid speciation
Popis Nově popsaný diploidní druh Cirsium greimleri (2n = 34; 2C = 1929,1±60,6 Mbp) patří do typové sekce rodu a vyskytuje se vzácně ve východních Alpách a Dinárských horách, zatímco blízce příbuzný tetraploidní vikariantní druh C. waldsteinii (2n = 68; 2C = 3682,3±69,8 Mbp) je endemitem jižních a východních Karpat. 169 rostlin z 27 populací pokrývajících reprezentativně areály obou druhů bylo analyzováno cytometricky, geneticky (AFLP) a morfometricky. Všechny tyto analýzy prokázaly jasnou separaci obou taxonů. Druhy se liší také v barvě květů: rubínově červené až hnědavě nachové u C. greimleri vs. růžově nachové až nachové u C. waldsteinii; tento barevný rozdíl je stabilní i tehdy, pokud jsou oba druhy pěstovány ve stejných podmínkách.Mezidruhový rozdíl ve velikosti průduchů, nažek, korun, čnělek je statisticky signifikantní a v souladu s nárůstem ploidní úrovně. Vzhledem k tomu, že oba druhy jsou gynodioecické (jejich populace obsahují samičí a hermafroditní rostliny), měly by mezidruhové rozdíly ve velikosti generativních znaků být používány k určování pouze tehdy, pokud známe pohlaví determinované rostliny, tj. srovnávat lze jen samice se samicemi, nebo hermafrodity s hermafrodity, protože rozdíly mezi pohlavími uvnitř druhu mohou být větší než rozdíly mezidruhové. Dolní a střední lodyžní listy C. waldsteinii mají užší tvar a jsou hlouběji členěné v laloky než listy C. greimleri. Mírný posun v době kvetení byl zjištěn, když byly oba druhy pěstovány společně na experimentální zahradě v Brně: C. waldsteinii začal kvést o dva týdny dříve než C. greimleri. Tento rozdíl zjištěný v nízké nadmořské výšce (268 m n. m.) je však třeba extrapolovat s opatrností na podmínky přirozeného výskytu obou druhů (800–2000 m n. m.). Oba druhy sdílejí ekologické a stanovištní preference k subalpínské řídké lesní vegetaci s podrostem vysokých, často širokolistých bylin. Genetická struktura jejich populací se však podstatně liší. Zatímco druh C. waldsteinii akumuloval větší variabilitu a více vzácnějších alel vméně separovaných populacích než C. greimleri, u něhož je variabilita uvnitř populací relativně nízká s ohledem na větší mezipopulační rozdíly a také průměrný počet alel na jedince je u tohoto druhu v jeho populacích nižší. Různé rozložení genetické variability je pravděpodobně důsledkem toho, že zvýšení ploidie zpomaluje působení genetického driftu a zároveň zefektivňuje genetickou homogenizaci populací vlivemmezipopulační migrace u C. waldsteinii. Nesmíme však zapomínat ani na to, že populace C. greimleri prošly v Alpách pravděpodobně dramatičtějším pleistocenním vývojem, než který prodělaly populace C. waldsteinii v Karpatech, což mohlo genetickou diferenciaci C. greimleri ještě prohloubit. Zatímco tetraploidní C. waldsteinii hybridizuje extrémně vzácně se společně se vyskytujícími Bureš et al.: Anewspecies of Cirsium 129 diploidními pcháči, C. greimleri hybridizuje naopak velmi ochotně. Rozdílná intenzita genového toku z jiných druhů může dále umocňovat genetické rozdíly mezi populacemi C. greimleri, ale i zvyšovat riziko jeho vymření následkem genetické koroze.
Související projekty: