Informace o publikaci

„Noční život duše“ v tvorbě malířů Gabriela von Maxe a Alberta von Kellera

Autoři

FILIP Aleš MUSIL Roman

Druh Článek ve sborníku
Konference Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 37. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 23.-25. února 2017.
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Klíčová slova Gabriel von Max; Albert von Keller; occultism in the visual arts; iconography of salon painting
Popis V 19. století se těšily velké popularitě různé formy praktikování okultních nauk, což platí zejména pro mesmerismus, spiritismus a parapsychologii. Ačkoli na ně často bylo pohlíženo jako na šarlatánství, podvod, nebo ďábelské praktiky, přiklonili se k nim i někteří učenci a umělci. V Mnichově to byla celá řada prominentních výtvarných umělců, ovšem jen dva z nich, Gabriel von Max a Albert von Keller, učinili z okultismu přímý a dlouhodobý inspirační zdroj své tvorby. Tito umělci obohatili středoevropské salonní malířství o okultistickou tematiku, která může být zkoumána ve třech okruzích, jimiž jsou (1) biblické náměty, (2) mediumismus a (3) obrazy vizionářek. Zatímco Keller se zaměřil na efektní scény excitace, často s davem pozorovatelů, a tedy na narativní spektákl, Max se snažil vystihnout výraz hluboké duševní koncentrace svých hrdinek. Vliv Maxovy ikonografické inovace na české umění lze konkrétně doložit, ale patrně trvalejším inspirativním momentem zůstává v závěru „dlouhého 19. století“ šířeji sdílená idea, jejímž byl průkopníkem, o významu mimořádných duševních schopností předjímajících domnělé budoucí cesty lidstva (filosof Carl du Prel je charakterizoval jako „noční život duše“) a jejich afinitě k výtvarnému umění.
Související projekty: