Informace o publikaci
Nedokončené operní náčrty a neuskutečněné operní plány Pavla Haase
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Opus musicum |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.opusmusicum.cz/content/opus-musicum-62018 |
| Klíčová slova | opera; Pavel Haas; Leoš Janáček; Divoška; Vítězslav Nezval; Stanislav Lom; Kající Venuše; Habima; The Dybbuk; Salomon Ansky |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Divadlo a opera přitahovaly Pavla Haase již od dětství. Jediné Haasově dokončené opeře Šarlatán, komponované v letech 1934–1937, předcházela řada neúspěšných operních pokusů. Z doby Haasova mládí, kdy skladatel ještě neprošel soustavným kompozičním školením, se dochoval nedokončený pokus o operu Der Harfner (1913–1914) na německý text. Podrobněji se Pavel Haas seznámil s operním žánrem teprve v mistrovské třídě Leoše Janáčka na přelomu let 1920–1921. Z této doby pochází zhudebnění počátku veselohry Viktora Krylova Divoška. Jednalo se o domácí práci studentů kompozice, jejímž prostřednictvím se je Leoš Janáček pokoušel seznámit s různými aspekty zhudebňování prozaického dramatického textu. Ve 20. letech zaujala Pavla Haase postupně řada dramatických námětů, jejichž opernímu zpracování však zabránila neúspěšná vyjednávání s autory: Někdy po roce 1921 to byla komedie Loupežník Karla Čapka, posléze roku 1927 hra Kající Venuše Stanslava Loma na biblický námět a pravděpodobně roku 1928 židovské drama Dybuk Salomona Anskiho. Z roku 1932 pochází Haasova žádost o operní libreto adresovaná Vítězslavu Nezvalovi, která však ze strany spisovatele zůstala nevyslyšena. |
| Související projekty: |