Informace o publikaci
Regionalni i lokalni toponimi u srpskoj, hrvatskoj, bugarskoj i češkoj frazeologiji
| Název česky | Regionální a lokální toponyma v srbské, chorvatské, bulharské a české frazeologii |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Južnoslovenski filolog |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Doi | https://doi.org/10.2298/JFI1802185K |
| Klíčová slova | Czech phraseology; Serbian phraseology; Croatian phraseology; Bulgarian phraseology; phrasemes with a toponymic component |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Komparativní metoda nám umožňuje učinit pozoruhodné závěry. V uvedených příkladech je patrné, že často existuje nějaký univerzální model frazeologického výrazu, který se používá v několika národních společenstvích a jenž vykazuje rozdíly výhradně v toponymickém komponentu (srb./chorv. mirna X[TOP], srb./chorv./bulh. proći kao X[ANTHROP] na Y[TOP]...), na druhé straně můžeme odhalit model, který je spojen pouze s určitým národním společenstvím, s jeho jazykem, a pro který neexistuje analogie v jiném, třebaže sousedním jazyce (bulh. X[ANTHROP] ot Y[TOP] ve smyslu „nevím kdo“). Toponymický komponent (nebo to, co představuje) může být v přímé motivační souvislosti s významem frazému (Kosovo, Chlumec), kdy bez určitého kulturně-historického vzdělání nebo vědomostí nelze některé frazémy správně interpretovat (dekódovat). Existují ovšem i případy, kdy toponymický komponent nemusí mít žádnou spojitost s významem frazému, jehož je součástí – příkladem toho byla česká kolokace vrabci z Čech nebo bulharská kum Dušan ot Niš. |
| Související projekty: |