Informace o publikaci
Aralské jezero v etymologické perspektivě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Propria a apelativa - aktuální otázky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Toponym; hydronym; etymology; lake; delta; tributary |
| Popis | Článek rozebírá pět pojmenování Aralského jezera, informuje, kdy se poprvé objevují v textech, určuje jejich jazykovou provenienci a pokouší se je etymologizovat. Současné jméno Aral má turkický původ. Jeho mongolská, přesněji kalmycká varianta má primárně tentýž turkický původ. Ze dvou jmen doložených před rokem 500 po Kr. v čínských análech Dazewuya představuje čistě čínské deskriptivní pojmenování "velká bažina bez {protějšího} břehu", v Leizhu lze po projekci do výslovnosti z éry Západní Han identifikovat staroíránské *hrautah- "řeka, proud, kanál", tedy význam charakteristický pro rozvětvenou deltu Amudarji, hlavního přítoku jezera. Antické prameny pojmenovávají jezero podle téhož hlavního přítoku, antice známému jako Oxos. Toto hydronymum má rovněž íránský původ: v projekci do íránského prajazyka *waxšu- "proud, tok" je utvořeno od indoíránského slovesa *waxš- "stříkat, namočit", jež je sigmatickým derivátem indoevropského slovesa *wegw- "činit vlhkým". Mladší Avesta, jejíž vznik lze odhadovat mezi roky 900 a 700 př. Kr., eviduje nejstarší známé jméno jezera, Čae:časta-. Jeho praíránská předloha *čai-časta- mohla označovala jezero, jež se plnilo vodou hromadící se při jarním tání jeho zamrzlých přítoků. |
| Související projekty: |