Informace o publikaci

Metodologie měření kognitivního deficitu u depresivní poruchy

Autoři	FEDOROVÁ Sylvie BARTEČKŮ Elis HOŘÍNKOVÁ Jana
Rok publikování	2020
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Ceska a slovenska neurologie a neurochirurgie
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
www	https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2020-1-4/metodologie-mereni-kognitivniho-deficitu-u-depresivni-poruchy-121149
Doi	http://dx.doi.org/10.14735/amcsnn202043
Klíčová slova	depressive disorder; cognitive dysfunction; psychological tests
Popis	Přehledový článek se zaměřuje na shrnutí dosavadních zjištění ke kognitivnímu narušení, které je přítomno u většiny pacientů s depresivní poruchou. Kognitivní dysfunkci lze považovat za jednu ze základních skupin příznaků depresivní poruchy a je jedním z hlavních určujících faktorů funkčního selhávání pacientů. Kognitivní dysfunkce jako jádrová oblast depresivní poruchy postihuje více kognitivních domén, je heterogenní a je jak objektivní, tak i subjektivní, což ztěžuje rutinní skríning. Dosud neexistuje všeobecný konsenzus ve volbě testových metod a v doporučeném postupu testování kognitivních funkcí u depresivní poruchy. Testy, které jsou často využívány pro měření kognitivních funkcí u depresivní poruchy, nebyly vyvinuty pro tuto populaci pacientů. Nejčastěji obecně používané skríningové nástroje jako Mini Mental State Examination (MMSE), Addenbrookský kognitivní test (Addenbrooke‘s Cognitive Examination; ACE-R) či Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment; MoCA) se ukazují jako málo citlivé a nespecifické. Vhodnější se jeví testové metody měřící kognitivní domény nejčastěji postižené u depresivní poruchy, zejména epizodickou paměť, exekutivní funkce a rychlost zpracování. Testové metody vyvinuté primárně pro pacienty s depresivní poruchou jsou University of California San Diego Performance-Based Skills Assessment (UPSA), THINC-Integrated Tool (THINC-it) a Screen for Cognitive Impairment in Psychiatry-Depression (SCI-P). V dalším výzkumu je nutné zaměřit se na skríning i samotné měření kognitivního deficitu a jeho změn.