Informace o publikaci

Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989

Autoři

KIRSCH Otakar

Rok publikování 2021
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Národopisná revue
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www http://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/10/r3-2021.pdf#page=14
Klíčová slova ethnographic museology; development of ethnography and museology; museum collection objects; history of museological thinking in the Czech lands; ethnographic material in museums
Popis Etnografický materiál v muzeích se jako výzkumné téma objevuje již v období přelomu 19. a 20. století jako přímý důsledek pražské národopisné výstavy. K intenzivnějšímu rozvoji jeho reflexe nicméně došlo až v období po roce 1918, a to zejména v souvislosti s podporou regionálního bádání v oblasti lidové kultury (např. Stránská, Václavík) a prosazováním obecně muzeologických principů (Lábek, Svoboda). Ke komplexnějšímu uchopení daného fenoménu však došlo až s nástupem komunistického režimu. Tehdejší specifické prostředí vytvářelo vhodné podmínky pro vznik unikátních koncepcí, které usilovaly o úzké propojení teorie a praxe a tematicky se orientovaly zejména na oblast sbírkotvorné, prezentační a edukační činnosti muzeí. Badatelský zájem se rozdělil do dvou hlavních linií. Pro první byla charakteristická především snaha o analýzu autentického movitého materiálu (Kunz, Johnová, Suk), druhý proud pracoval s širším pojetím etnografického sbírkového předmětu, do nějž zahrnoval stavební a přírodní prvky a současně výrazně akcentoval nehmotné kulturní dědictví (Langer, Štika). Zvláštní postavení pak mělo dílo Josefa Beneše, který se na základě dosavadních poznatků pokusil vytvořit ucelený systém zvaný etnografická muzeologie.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info