Informace o publikaci
Diagnostika a intervence u sociálně podmíněného mentálního postižení: kvalitativní studie v praxi českých pedagogicko-psychologických poraden
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2022 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | E-psychologie |
Citace | |
www | https://e-psycholog.eu/pdf/Sebankova_Havelka.pdf |
Doi | http://dx.doi.org/1802-8853 |
Klíčová slova | pseudo-oligophrenia, disability caused by socially disadvantaged environment, illusory intellectual disability, diagnostics, intervention |
Popis | Cílem této pilotní kvalitativní studie bylo podniknout sondu do toho, jak poradenští psychologové vnímají koncept sociálně podmíněného mentálního postižení (dále jen SPMP) – jejich povědomí o tomto konceptu, postoj k němu, diagnostická praxe, potenciální podpůrné intervence. Data byla získávána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru od 10 respondentů (praxe Me = 6 let), z 9 pedagogicko-psychologických poraden (5 krajů ČR). Získaná data byla analyzována na principu tematické analýzy s prvky zakotvené teorie, skrz techniku otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo, že žádný z respondentů pojem explicitně neužívá, avšak implicitně je v jejich praxi přítomný. Daný koncept by dle nich mohl sloužit jako inspirace k širšímu přemýšlení o etiologii „podezřele“ nízkých hodnot v testech intelektu a o intelektovém potenciálu dítěte. Diagnostiku intelektových a adaptivních schopností v praxi respondenti staví nejčastěji pouze na standardizovaných testech intelektu, testy a škály pro adaptivní chování, sociální a rodinné prostředí, zejména pro nedostatek personálních a časových kapacit, nepoužívají. Diferenciální diagnostiku SPMP od mentálního postižení vnímají respondenti jako složitou, polovina respondentů vidí jako vhodnou cestu dynamickou diagnostiku. Na návaznou podporu a intervenci se respondenti kvůli omezeným kapacitám zaměřují velmi okrajově. Z rozhovorů také vyplynulo několik potenciálních námětů pro praxi – potřeba tvorby jasně vymezené a všeobecně přijímané definice SPMP, větší komplexnosti a hloubky diagnostiky, prohloubení spolupráce s rodinou dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí a dalšími návaznými institucemi. |