Informace o publikaci
Klácelova Ladověda
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | K roku 1869 se datuje vznik prvního českého pokusu o vytvoření uceleného estetického systému, který však do dnešních dní nebyl publikován. Je jím Průklesť k ladovědě F. M. Klácela (1808 – 1882). Nevydané dílo Ladověda dosud nejdůkladněji přestavila roku 1983 Helena Lorenzová, když publikovala ve třech číslech časopisu Estetika výklad Ladovědy s rozsáhlými citacemi. Klácelův rukopis, stále uložený v Moravském zemském archivu, má však svým rozsahem 856 rukopisných stran. Ladověda představuje nepostradatelnou část Klácelovy původní velkolepé filozofické koncepce o vesměrnosti, která je vyjádřena v dílech Dobrověda, Ladověda, Vesměrnost (zjednodušeně lze říct, že ideji dobra a lásky je věnován spis Dobrověda, kráse Ladověda a pravdě a vědě dílo Vesměrnost). Klácel chápal estetiku (respektive krasovědu, později ladovědu) pod vlivem soudobého hegelianismu jako filozofii umění. „Lada“ není však pro Klácela jen krásou, ale spíše uspořádávajícím principem, řádem organizujícím skutečnost. V Ladovědě je vesměrnost jednotou všech idejí – „všeladem“, který je lidský duch schopen poznávat. V rámci příspěvku se pokusíme odpovědět na otázku, proč nebyla dosud nikdy Klácelova Ladověda vydána, jaká jsou úskalí textu a jeho interpretace a zda vůbec je, a pokud ano tak v jakém ohledu, její publikování v současnosti smysluplné. |
| Související projekty: |