Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Konsolidační léčba brentuximab vedotinem u pacientů s relabujícím/refrakterním klasickým Hodgkinovým lymfomem po provedení autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk v České republice
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Onkologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.onkologiecs.cz/artkey/xon-202304-0009_konsolidacni_lecba_brentuximab_vedotinem_u_pacientu_s_relabujicim_refrakternim_klasickym_hodgkinovym_lymfomem_p.php |
| Doi | https://doi.org/10.36290/xon.2023.051 |
| Klíčová slova | Hodgkin lymphoma; autologous transplantation; consolidation therapy; brentuximab vedotin |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Výsledky klinické studie AETHERA ukázaly, že konsolidační terapie brentuximab vedotinem po vysokodávkované chemoterapii a provedení autologní transplantace kmenových hematopoetických buněk signifikantně prodlužuje přežití bez progrese u pacientů s klasickým Hodgkinovým lymfomem. V této multicentrické retrospektivní analýze sedmi hematologických center České republiky jsme analyzovali klinická data z reálné klinické praxe a výsledky léčby u 39 pacientů léčených konsolidační terapií brentuximab vedotinem od ledna 2015 do prosince 2021. Brentuximab vedotin nebyl nemocným podáván v předchozí léčbě lymfomu a pacienti měli nejméně jeden definovaný rizikový faktor pro další relaps. Medián podaných cyklů brentuximab vedotinu byl 8 (1-16), 82 % pacientů dosáhlo během léčby kompletní remise. Medián sledování byl 28 měsíců, dvouleté přežití bez progrese bylo 66,2 % (95% CI 0,52-0,85) a dvouleté celkové přežití 95 % (95% CI 0,82-1,00). Nejčastějším důvodem ukončení léčby bylo kompletní podání 16 léčebných cyklů (20,5 %), relaps/progrese lymfomu (15,4 %) a stejně tak rozvoj symptomatické periferní neuropatie, která byla v různém stupni závažnosti pozorována u 38,5 % pacientů. Naše data potvrzují deklarovanou účinnost a bezpečnost konsolidační terapie brentuximab vedotinem v reálné klinické praxi. |