Informace o publikaci
Čeští dobrovolníci v srbské armádě jako básníci a spisovatelé. Příspěvek k 110. výročí začátku Velké války
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek je věnován 110. výročí vypuknutí Velké války, která, jak známo, začala velmi neúspěšnými útoky c. k. armády na Srbsko. Literatura českých účastníků Velké války je velmi košatá, a to jak těch, kteří psali o své pouti v rámci c. k. armády, tak těch, kteří z nejrůznějších důvodů přešli na stranu trojdohody, která bojovala proti jejich „širší vlasti“, a vrátili se domů, na rozdíl od těch prvých, ověnčeni gloriolou hrdinů. Těch, kteří přispěli k rozbití staré monarchie a k vytvoření nového československého státu. O této literatuře bylo napsáno mnohé, a zdálo by se, že k tomu již není příliš co dodat. Něco však přece chybí: totiž představení děl těch českých autorů, kteří bojovali na Balkáně v srbské armádě. Ať již hned od prvních týdnů rakousko-uherské agrese, nebo teprve později, na Soluňské frontě. Přiznejme ovšem, že spisovatelů vrcholné legionářské literatury typu Kopty, Medka či Langra mezi nimi nebylo. Na druhé straně je však nutno předestřít, že v srbské armádě bojovalo jen něco více než 3 000 Čechů, a z nich byla ještě více než polovina těch, kteří sice tvořili součást srbské armády, nicméně dobrovolnické divize, budované z jihoslovanských a českých zajatců v Rusku. Z těchto Čechů nakonec stejně na počátku roku 1917 většina přešla do československých legií na Rusi. Už vůbec se pak čeští legionářští spisovatelé ze Srbska nemohou svým literárním dílem rovnat těm, kteří popisovali své zážitky z války na Balkánu z druhé strany, již před válkou hotovým spisovatelům, ať již to byl Egon Ervin Kisch, Stanislav Kostka Neumann, Karel Sellner či méně známý Jaroslav Křenek. Díla Čechů ze srbské armády jsou sice v rámci obsáhlé legionářské literatury spíše marginální, ale mají v ní své pevné místo. |
| Související projekty: |