Fenomenologická epistemická nespravedlnost: Merleau-Ponty a limity Frickerové

• Autoři: ZAPLETAL Petr
• Rok publikování: 2025
• Druh: Další prezentace na konferencích
• Popis: Pojem epistemické nespravedlnosti, který Miranda Frickerová etablovala v analytické filozofii, je široce diskutován v sociologii, filozofii a pedagogice. Přestože její práce významně upozornila na problematiku předsudečné a hermeneutické nespravedlnosti, opomíjí hlubší fenomenologické dimenze poznávání. Tento příspěvek se proto zaměřuje na reinterpretaci epistemické nespravedlnosti skrze filosofii vnímání Maurice Merleau-Pontyho, zejména jeho pojetí habitu, pole (champ) a spontaneity hodnotících postojů. V první části příspěvku stručně představím Merleau-Pontyho argument o primátu tělesného vnímání, které podle něj předchází abstraktnímu myšlení a diskurzivnímu poznání. Zaměřím se na to, jak tělesná zkušenost rámuje možnosti percepce, rozhodování i artikulace vědění. Tělesnost u Merleau-Pontyho aktivně strukturuje náš přístup ke světu – habitus, který je utvářen minulou zkušeností a vztahem k budoucnosti. Vnímání přirozeně předchází reflektovanému vědění a často nevědomě usměrňuje naše poznávací vztahy k druhým i sobě. V této souvislosti bude objasněno, proč právě fenomenologická zkušenost marginalizovaných skupin může fungovat jako citlivý indikátor patologických struktur poznání. Ve druhé části rozvinu vlastní pojetí fenomenologické epistemické nespravedlnosti, chápané jako zneuznání významu tělesně a historicky zakotvené zkušenosti. Ukážu, že skrze mechanismus spontánní valorizace se ve vnímání formují motivace a hodnotící postoje, které předcházejí a ovlivňují diskurzivní rozhodnutí. Tyto postoje nejsou čistě subjektivní, ale jsou zakotveny v sociální zkušenosti, v jejím kontinuu a v tom, co Merleau-Ponty označuje jako horizont vnímání. Navrhuji proto pozitivní rekonstrukci vědomí utlačovaných, která by zohlednila vztah mezi vnímáním, jazykem a pojmovou strukturou vědění jako původní způsob orientace v sociálním světě, jenž má být znovu rozpoznán a zpřístupněn. Závěrem srovnám tento přístup s koncepcí Frickerové, přičemž ukážu, že její internalistická perspektiva nedostatečně reflektuje tělesné a intersubjektivní podmínky poznání. Fenomenologická analýza umožňuje uchopit nespravedlnost jako výsledek vylučování určitých forem zkušenosti ze sekundárně utvářeného horizontu uznatelného poznání.