Informace o publikaci
Microbiological risks causing teeth and oral cavity diseases in Antarctic crews: Recent and upcoming trends of dental care and research in seasonal and overwintering teams
| Název česky | Mikrobiologická rizika způsobující onemocnění zubů a ústní dutiny u posádek v Antarktidě: Současné a budoucí trendy v péči o zuby a výzkumu u sezónních a zimujících týmů |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Zubní péče u posádek v Antarktidě se v posledních desetiletích stala stále důležitějším tématem, protože zkušenosti získané z antarktických expedic a dlouhodobých pobytů mohou sloužit jako vzor pro řešení zubních problémů u odlehlých izolovaných skupin, jako jsou například posádky ponorek, astronauti na orbitálních komplexech a/nebo při dlouhodobých misích. V posledním desetiletí jsme se zaměřili na analýzu typických zubních problémů u antarktických týmů, zejména na relativní četnost jejich výskytu (Peřina et al. ‚2023). Kromě (1) traumat způsobených náhodnými poraněními hlavy a čelistí, jako jsou zlomené nebo ztracené zuby, poškození měkké a tvrdé kostní tkáně, (2) problémů s restaurací (zubní výplně) existuje (3) několik zubních a ústních onemocnění způsobených biologickými faktory, zejména ústním mikrobiomem. Ústní bakteriální mikrobiom odráží ústní a celkové zdraví. Proto je důležité jej studovat během antarktických expedic (např. personál stanice Maitri během 34. indické vědecké letní expedice). Změny v mikrobiálním složení mohou vést ke vzniku zubního kazu, zánětu dásní a paradentózy. Při krátkodobých antarktických expedicích, zejména v terénních táborech, modulují přírodní prostředí a behaviorální faktory mikrobiom ústní dutiny a záněty, jak ukazuje Moraes et al. (2023) pro 7týdenní antarktický letní tábor brazilského týmu (Nelsonův ostrov, Jižní Shetlandy). Studie uvádí snížení výskytu Pseudomonadota, které signalizuje onemocnění, avšak zvýšení prozánětlivého markeru leptinu a interleukinu-8 (IL-8). Ten druhý je indikátorem stresu, zejména oxidačního stresu, a dlouhodobého nedostatku spánku nebo intenzivní práce. Mezi interleukiny nalezenými v ústní dutině je IL-6 silně asociován s lokálními i systémovými zánětlivými procesy a souvisí s parodontálními onemocněními (Mazurek-Mochol et al. 2024). U posádek přezimujících v Antarktidě může kvalita pitné vody představovat rizikový faktor pro zubní onemocnění způsobená bakteriemi. Vzhledem k tomu, že většina antarktických stanic vyrábí pitnou vodu pomocí reverzní osmózy, voda neobsahuje fluorid. Proto nedochází k selektivní inhibici acidogenních bakteriálních taxonů (Streptococcus mutans, Lactobacillus, Veillonella, Actinomycetes spp., Streptococcus mutans) v ústní dutině vyvolané fluoridem. Tyto taxony jsou kariogenní mikroby, které produkují mléčnou kyselinu z cukrů a přispívají k tvorbě zubního kazu erozí zubní skloviny. Kolonizují zubní biofilm a za příznivých podmínek mohou nakonec růst a způsobit onemocnění. Aby se toto riziko zmírnilo, jsou členům posádek přezimujících stanic vydávány produkty s vysokým obsahem fluoridů, které kompenzují dlouhé období bez fluoridované vody a zmírňují tak potenciální problémy se zubním chrupem (Lowe a Warner, 2023). Produkty s vysokým obsahem fluoridu jsou např. čaj, ryby, pivo. Kromě toho lze zvážit i fluoridové zubní pasty obsahující 2800 ppm nebo 5000 ppm fluoridu sodného, protože se obvykle používají u vysoce rizikových pacientů, kteří jsou obzvláště náchylní k zubnímu kazu. Citlivost bakterií v ústní dutině na fluorid je však specifická pro jednotlivé druhy/rody – ústní Actinomyces jsou vůči fluoridu tolerantnější než ústní Streptococcus (Kawashima et al. 213). V naší prezentaci poskytujeme přehled výše uvedených biologických aspektů a informovat o některých trendech v oblasti zubní péče a výzkumu v Antarktidě (lékařské prohlídky před nasazením, školení zdravotnického personálu v oblasti zubního vyšetření a jednoduchých ošetření a vzdálená podpora prostřednictvím telemedicíny). |