Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Ambivalentnost folkloru v sociálních a politických kontextech – symbol hrdosti i kolaborace: poznámky k jedné kapitole z dějin etnologie na Moravě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Národpisný věstník |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Odkaz na plný text článku |
| Doi | https://doi.org/10.59618/NV.2025.2.04 |
| Klíčová slova | Protectorate of Bohemia and Moravia; folk culture; Nazism; nationalism; Národopisná Morava |
| Popis | Doba 30. let před 2. světovou válkou a následná okupace řady zemí nacistickým Německem byla pro Evropu složitou dějinnou etapou. Platí to i pro předválečné Československo a od roku 1939 protektorát Čechy a Morava. Historické okolnosti zasáhly českou společnost ve všech jejích složkách. Pod velkým tlakem se ocitla kultura, která v době protektorátu mohla fungovat již jen v kontextu totalitního státu a pod hrozbou perzekuce při nedodržení jím nastolených podmínek. Orientace německého nacionalistického režimu na historismus a tradice vedly k vyzdvihování tradiční lidové kultury, což i v českém prostoru rezonovalo u některých exponentů režimu a vedlo ke zneužití lidových tradic. Studie připomíná nejenom tuto skutečnost, která je dokládána frapantním příkladem organizace Národopisná Morava, ale snaží se ukázat úlohu lidové kultury ve společnosti ve vytyčeném období obecně. Lidová kultura a její symbolika i ve studované tragické době sehrávala také jiné role než ty, které souvisely s jejím využitím v propagandě nacistického režimu. Příspěvek zároveň poukazuje na to, že stigma kolaborace, kterým byl odkaz lidové kultury zatížen, je potřeba zkoumat z více perspektiv tak, aby nebyla vytvářena stereotypní představa a problematika byla otevřena pro další výzkumy a interpretace z pohledu etnologie. |