Informace o publikaci
Depozice uhlíkových nanotrubek metodami PECVD
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Zpravodaj české vakuové společnosti |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Fyzika plazmatu a výboje v plynech |
| Klíčová slova | Carbon nanotubes; catalyst; plasma enchanced chemical vapor deposition |
| Popis | Uhlíkové nanotrubky byly objeveny v roce 1991 profesorem Iijimou. V tomto experimentu byly na katodě obloukového výboje, mezi dvěma uhlíkovými elektrodami v argonové atmosféře (100 Torr), objeveny válcovité struktury z uhlíku s průměrem 4-30 nm a délkou až 1 mikrometr. Jejich strukturu tvořilo několik do sebe zasunutých válců tvořených uhlíkovou rovinou. Tyto struktury byly nazvány mnohostěnné uhlíkové nanotrubky (multi-walled carbon nanotubes (MWCNTs)). Již od svého objevu vzbudily velkou pozornost jako objekty s výjimečnými mechanický vlastnostmi a velkým poměrem mezi svoji délkou a průměrem. Metody přípravy nanotrubek se od doby jejich objevu velmi rozšířily. Obloukový výboj mezi dopovanými uhlíkovými elektrodami, laserová ablace uhlíkového terče obsahujícího katalyzátor a metody typu chemical vapor deposition (CVD) dnes patří mezi nejrozšířenější způsoby přípravy uhlíkových nanotrubek. V současné době se technologie výroby nanotrubek zaměřuje na oblasti jako je depozice nanotrubek při teplotách kolem 500 C, přesnou kontrolu jejich geometrické struktury a umístění. Velkým polem pro výzkum v oblasti nanotrubek jsou aplikace. Uhlíkové nanotrubky se i přes velkou konkurenci snaží vydobýt své místo v oblastech jako je mikroelektronika, kosmický výzkum nebo nanokompozity a biotechnologie. |
| Související projekty: |