Informace o publikaci

Dynamika tvorby zeaxantinu v závislosti na stupni dehydratace stélky lišejníku Lasallia pustulata

Autoři

LANG Jaroslav CEMPÍRKOVÁ Hana BARTÁK Miloš VEČEŘOVÁ Kristýna ŠTEPIGOVÁ Jana

Rok publikování 2007
Druh Článek ve sborníku
Konference bulletin České společnosti experimentální biologie rostlin a Fyziologické sekce slovenské botanické společnosti
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Xantofylový cyklus je považován za jeden z ochranných mechanismů působících proti negativním účinkům nadměrné ozářenosti ve fotosyntetickém aparátu. Při nadměrné ozářenosti dochází ke konverzi violaxantinu přes anteraxantin na zeaxantin. Ten může deaktivovat singletový a tripletový stav molekul chlorofylu. Zeaxantin se rovněž zapojuje do deaktivace reaktivních forem kyslíku (ROS) a tepelné disipace absorbované radiační energie. U lišejníků dochází ke konverzi violaxantinu na zeaxantin rovněž při vysychání stélky (1), které je doprovázeno rychlými fyziologickými změnami (řádově desítky minut). Podobně jako při radiačním stresu dochází při vysychání stélky k tvorbě ROS (2) a aktivací ochranných mechanismů (3). Studie z poslední doby (např. 4) prokázaly u lišejníků tvorbu superoxidu (O2-) vlivem krátkodobého vyschnutí stélek. Cílem naší studie bylo kvantifikovat tvorbu zeaxantinu u modelového druhu foliózního lišejníku v závislosti na přesně stanoveném stupni vyschnutí stélky pomocí vodního potenciálu. Stélky foliózního lišejníku Lasallia pustulata byly pravidelně vlhčeny a vystaveny mírnému světlu po dobu 20 hod. Plně hydratované stélky lišejníků poté přirozeně vysychaly při 20 stupncích C a 30% vzdušné vlhkosti. Stupeň vyschnutí stélky byl měřen jako vodní potenciál (WP) pomocí Dewpoint PotentiaMeter WP4-T (Decagon, USA) až do stavu úplného vyschnutí stélky (WP = min). Během vysychání byly v pravidelných intervalech odebírány vzorky stélek a uloženy do tekutého dusíku. Vzorky byly mrazově vysušeny a rozemlety na jemný prášek. Poté byly ze vzorků 100% acetonem extrahovány pigmenty (Chla, Chlb, Chltotal, violaxantin, anteraxantin, zeaxantin) a analyzovány na HPLC (Waters, USA). Stupeň konverze pigmentů xantofylového cyklu byl vyjádřen pomocí deepoxidačního stavu (DEPS) a korelován se zjištěným WP. Během vysychání stélek v intervalu hodnot vodního potenciálu WP 0 až -10 MPa hodnoty DEPS exponenciálně rostly. Při dalším vysychání v intervalu WP -10 až -30 MPa byl růst DEPS velmi pomalý. Maximální hodnota DEPS byla zaznamenána těsně před úplným vyschnutím stélky (WP = -30 MPa) a je srovnatelná s údaji uváděnými v literatuře pro foliózní epifytický lišejník Parmelia quercina (1). Těsně před úplným vyschnutím stélky (WP -30 MPa) byly silně inhibovány fotochemické procesy fotosyntézy (kvantový výtěžek fotochemických procesů ve fotosystému II), podobně jako v našich dřívějších studiích (5). Poděkování Práce vznikla za podpory poskytnuté GAČR v rámci projektu 522/06/0979 (1) Physiologia Plantarum, 101: 93-102 (1997) (2) Applied and Environmental Microbiology, 71: 2121–2129, (2005) (3) Physiol. Plant. 105:257–265. (1999) (4) New Phytologist, 152: 333-341 (2001) (5) Lichenologist, 37: 433-443 (2005)

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info