Informace o publikaci
Pevnost vazby ortodontických adhezivních materiálů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | I. kongres mladých zubných lekárov |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | pevnost vazby, ortodontický fixní aparát |
| Popis | K fixaci ortodontických zámků se používají různé materiály. Většinou se jedná o skloionomerní cementy (světlem tuhnoucí nebo chemicky tuhnoucí) nebo kompozitní pryskyřice (také buď světlem nebo chemicky tuhnoucí). Tyto materiály musí splňovat určité podmínky, měly by zamezit přístupu slin a bakterií mezi bázi zámku a povrch zubu, působit pokud možno antikariogenně, nezabarvovat tvrdé zubní tkáně, umožňovat jednoduchou a přesnou aplikaci ortodontických zámků, apod. Především však potřebujeme, aby zámek byl fixován k zubu s odpovídající pevností, která bude dovolovat zatížit zámek ortodontickými silami, odolá tlaku působícímu při žvýkání, ale zároveň musí být možno zámek po ukončení léčby odstranit ze zubu bez rizika poškození povrchu zubu. Zcela zvláštním problémem je fixace ortodontických zámků na umělé povrchy (kompozitní fazety a výplně, pryskyřičné korunky, keramické korunky apod.) Cílem této studie bylo srovnat pevnost vazby 6 materiálů sloužících k fixaci ortodontických zámků k různým povrchům. Testovali jsme skloionomerní cementy (FUJI LC, FUJI SC), kompozitní pryskyřice (Neobond LC, Transbond LC, Brackfix NT) a akrylátovou pryskyřici (Spofacryl). Všemi materiály jsme přesně dle instrukcí výrobce nalepili ortodontické premolárové zámky jak na vestibulární povrchy extrahovaných zubů, tak na k tomuto účelu připravené umělé povrchy – keramické fasety na kovových korunkách, kompozitní fazety a na pryskyřičné fazety. K fixaci na keramické fazety byl použit vazebný systém Rely (leptání HF a použití condicionéru a silanové mezivrstvy). Uměle zhotovené zubní povrchy měly tvar standardní pro vestibulární plochu horního premoláru. Následně jsme měřili v tahových zkouškách na přístroji TIRA TEST 2003 sílu potřebnou k uvolnění zámku ve směru dlouhé osy zubu. Byla použita testovací hlava s posunem 2.5 mm/min, a s rozlišením 0.03 N. Celkem bylo provedeno 477 trhacích zkoušek. Všechny povrchy byly fotograficky zdokumentovány před nalepením zámků a po odstranění zámku. Statisticky jsme zpracovali jak sílu vazby jednotlivých lepidel na jednotlivé povrchy, tak množství a lokalizaci zbytků lepidla na zubu a na zámku. U extrahovaných premolárů potom přítomnost prasklin nebo povrchových defektů, popř. kolik těchto fenoménů přibylo po odstranění zámku. |