Informace o publikaci
K problematice věna a obvěnění v českém středověkém a raně novověkém právu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2010 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Právo, ekonomika, management |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | endowment of a wife, endowment, provided to her by husband, law of nobility, burgesses law, law of subjects, property law of spouses, woman in czech medieval and early modern law |
| Popis | Tento článek pojednává o věnu a obvěnění v zemském právu, ale i v právu městském a patrimoniálním. Věno a obvěnění byly nejdůležitějšími instituty manželského majetkového práva. Tyto právní instituty měly zajistit ženu v případě manželovy smrti. Anděla Kozáková prokázala, že věno přecházelo do skutečného vlastnictví manžela. Vlastnictví ženy se obnovilo, když manžel zemřel. Zemské právo chránilo nárok ženy na věno. Mohla se obrátit na soud. Věno bylo zajištěno potvrzením jeho přijetí a zástavním právem. Vlastníkem obvěnění byla žena, ale nemohla s ním během manželství nakládat. Tento institut byl také zajišťován potvrzením přijetí a zástavním právem. Majetek zajišťující ženu byl chráněn právem a to bylo určitě pozitivní. Nicméně silné právní postavení manžela a ochranný charakter manželského majetkového práva k nezávislosti ženy nepřispíval. |