Multimediální aplikace nabízejí řadu možností v oblasti jejich využívání v procesu hudební výchovy. Cílem výzkumu je zmapovat, zhodnotit a navrhnout jejich využívání v tomto procesu. Projekt se zabývá výzkumem výše uvedeného na základních školách v ČR. V příštích letech pak plánujeme pokračovat na středních a vysokých školách. Výzkum bude fungovat v první fázi v základní dotazníkové rovině, dále ve druhé fázi v kontaktní rovině terénního výzkumu s využitím nutného technického vybavení.

Výsledky

Výsledky výzkumu prokázaly, že hudební výchova na 2. stupni základních škol v České republice v roce 2010 zcela rezignovala na své cíle proklamované v závazných dokumentech, jako jsou Rámcové vzdělávací programy pro oblast Umění a kultura a Školní vzdělávací programy, že receptivní výchovu v podstatě zrušila, že zde dochází k jednoznačné záměně prostředků za cíl. Všechny činnosti v hudební výchově, tedy zpěv, hudební teorie, hra na hudební nástroje, pohybové aktivity atd. by měly být chápány jako prostředek k dosažení cíle, tzn. vychovat člověka se základní „hudební gramotností“, která je východiskem a součástí jeho pozitivního vztahu k hudbě jako druhu umění, tříbit jeho vkus a vybavit ho pro další život schopností orientovat se v širokém spektru hudebních stylů a žánrů současnosti i minulosti. To se však hudební výchově dlouhodobě nedaří a s přihlédnutím k závěrům výzkumu ani objektivně dařit nemůže. S odstupem 20 let se tak potvrdilo strohé konstatování Kasanova výzkumu z roku 1990 o stále zmenšujícím se vlivu hudební výchovy, ke kterému dospěl cestou zjišťování hudebnosti, hudebních zájmů a preferencí u „absolventů“ všeobecné hudební výchovy a zpětně z výsledků vyvozoval závěry ve vztahu k hudební výchově, zatímco zde prezentovaný výzkum 2010 nahlédl tento problém optikou žáků i učitelů podrobným mapováním všech relevantních aspektů živého hudebně výchovného procesu na základních školách v České republice v roce 2010.

Publikace