V snaze o neustálé zvyšování sportovní výkonu se převážná část odborných prácí soustředit zejména na samotný tréninkový proces a to i navzdory faktu, že většina pohybovou aktivitou vyvolaných změn nastává až po skončení zatížení. Sportovci stále nedostatečně chápou význam cílené regenerace v podpoře zatížením indukované adaptace. Cílem studie bude posoudit akutní dopad vybraných regeneračních postupů na výkon a vybrané biologické ukazatele zotavení. Ve výzkumu budeme sledovat odezvu organismu v časné fázi regenerace (30 minut po intenzivním zatížení) a srovnáván bude dopad 5 odlišných regeneračních přístupů u skupiny dospělých rekreačně trénovaných jedinců (n=10).

Z výkonových parametrů budou sledovány následující parametry: maximální výkon, průměrný výkon, nejmenší výkon, čas do maximálního výkonu, čas do maximálního RPM, počáteční RPM, maximální RPM, maximální výkon při RPM, průměrný výkon/tělesná hmotnost, maximální výkon/tělesná hmotnost, celková práce a index únavy. Také budou posouzeny sily na osách klik bicyklového ergometru v experimentálním testu mezi levou a pravou dolní končetinou (průměr, průměr maximální, průměr maximální v úhlu, průměr minimální, průměr minimální v úhlu aj.). V rámci biochemické analýzy kapilární krve budou hodnoceny laktát a parametry acidobazické rovnováhy (pH, pCO2, pO2, Hct, HCO3).

Publikace