Informace o projektu

Poruchy tvorby protilátek a komplementového systému

Kód projektu
MUNI/A/0925/2017
Období řešení
1/2018 - 12/2018
Investor / Programový rámec / typ projektu
Masarykova univerzita
Fakulta / Pracoviště MU
Lékařská fakulta

Návrh navazuje na projekty MUNI/A/1183/2015 a MUNI/A/1206/2016. Je zaměřen na studium deficitů v tvorbě protilátek a výzkum dysregulace v komplementovém systému – jmenovitě u deficitu C1-INH – hereditárního angioedému (HAE).
V oblasti HAE budeme pokračovat ve sledování významu a rozsahu aktivace granulocytů v klidovém období i v době ataky (MUDr. R. Hakl). Dále se budeme zabývat sekvenováním intronových oblastí genu SERPING1 (je zodpovědný za HAE) a testováním vlivu detekovaných variant na sestřih pre-mRNA u 4 rodin, u nichž dosavadní analýza neprokázala kauzální mutaci tohoto genu (Mgr. P. Hujová). Budeme též pokračovat v podrobnějším studiu regulačních mechanizmů sestřihu a exprese mRNA genu SERPING1, včetně prací na konfirmaci hypotézy o autoregulaci exprese C1-INH (Mgr. T. Kováčová).
V části věnované protilátkovým imunodeficitům budeme pokračovat ve stanovení střevního mikrobiomu (bakteriální i houbové frakce) u nemocných se závažnou primární agamoglobulinémií - běžným variabilním imunodeficitem (CVID) s využitím stávajících metod fragmentační analýzy (FA) pro houby a sekvenování nové generace (NGS) pro bakterie (Mgr. K. Fiedorová, Mgr. I. Kotásková).
Z hlediska patogeneze se budeme věnovat významu deficitní stimulace B-lymfocytů T-lymfocyty u nemocných s CVID. B-lymfocyty pacientů s CVID budou stimulovány T-dependentními i T-independentními signály. Výsledky budou analyzovány metodou mnohobarevné průtokové cytometrie a ELISA (Mgr. P. Slanina).
MUDr. Hlaváčková bude pokračovat ve sběru klinických a laboratorních údajů o sekundárních poruchách tvorby protilátek, která se vyvíjí po léčbě cílené na ablaci B-lymfocytů, zejména se zaměřením na rekonstituci B-lymfocytárních subpopulací a tvorbu protilátek po proběhlé léčbě.
Budeme také pokračovat také ve studiu využití molekulárních metod pro analýzu polymikrobiálních klinických vzorků. V následujícím roce se chceme zaměřit na metody next-generation sequencing pro analýzu méně diverzních vzorků (např. centrálních venózních katétrů) (Mgr. I. Kotásková, Mgr. K. Fiedorová).
Jako formu výstupů předpokládáme především dokončení dizertační práce MUDr. R. Hakla, publikaci 2-3 článků (s dedikací projektu) v impaktovaných časopisech a prezentace na konferencích.

Publikace

Počet publikací: 17


Předchozí 1 2 Další