Aorto-bifemorální bypass je vždy spojen s ischemicko-reperfuzním (I/R) poškozením, které může vyústit v rozvoj multiorgánového selhání. Je známo, že vzdálený ischemický preconditioning (remote ischemic preconditioning – RIP) snižuje I/R poškození. Nicméně, u cévních pacientů podstupujících velké cévní rekonstrukce se benefit RIP zatím nepodařilo prokázat. Recentní meta-analýza neprokázala efekt RIP na mortalitu, výskyt infarktu myokardu ani na renální selhání. Nicméně, studie zahrnuté v této analýze nebyly dostatečně velké k prokázání takového efektu a dalším důvodem neprokázání efektu na redukci orgánového poškození může být i použití relativně mírného RIP protokolu (3x5 minut ischemie horní končetiny), který nemusí u pacientů s chronickou ischemií stačit k vyvolání efektivní reakce. Stále více studií upozorňuje na skutečnost, že obstrukční spánková apnoe (OSA) může přestavovat druh ischemického preconditioningu (k epizodám ischemie a reperfuze dochází u pacientů s OSA několikrát za noc). Například průběh infarktu myokardu se zdá být mírnější u pacientů s OSA. Přítomnost OSA přitom může být dalším důvodem neprokázání efektu aplikace RIP na mortalitu v dosavadních studiích – dle našich dat je její výskyt v populaci pacientů podstupujících aorto-bifemorální bypass až 50%. OSA jako taková je navíc považována za rizikový faktor nepříznivé prognózy a faktor zvyšující mortalitu, tj. její případný pozitivní efekt mediovaný přes RIP může být zcela zastřen dalšími negativní efekty na další orgánové systémy.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.