Informace o publikaci
Antecedents and correlates of self-assessed health: A longitudinal perspective
| Název česky | Antcedenty a koreláty subjektivně hodnoceného zdraví: longitudinální perspektiva |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Citace | |
| Popis | Zdravotní stav v dětství a adolescenci není velmi dobrým prediktorem subjektivně hodnoceného zdraví v pozdějším životě (Kalimo, Vuori, 1991). Proto bychom se měli soustředit na jiné charakteristiky - osobnostní, sociální atd. Existuje několik longitudinálních studií, které ukazují, že inteligence v dětství, osobnost v adolescenci nebo sociální charakteristiky jsou spojeny s pozdějším zdravím (např. Deary et al., 2004; Kokkonen, Pulkkinen, Kinnunen, 2001). V naší longitudinální studii (Brněnský výzkum celoživotního vývoje člověka), který probíhá od roku 1961, jsme se zaměřili na psychologické prediktory a koreláty subjektivně hodnoceného zdraví. Použili jsme data získané od 70 lidí ve věku od 41 do 44 let, kteří se účastní naší studie. Výsledky ukazují, že především osobnostní prediktory subjektivně hodnoceného zdraví můžeme najít již ve střední adolescenci. Osobnostní charakteristiky hrály důležitou úlohu také ve středním věku. Překvapivě, naše výsledky nepotvrdily žádný významný vliv "tradičních" korelátů pozitivně hodnoceného zdraví (např. pocit koherence). Navýše, tyto proměnné přispěly pouze velmi málo k vysvětlení variability subjektivně hodnoceného zdraví. Tyto výsledky mohou být důsledkem rozdílů v kulturním kontextu (postoj k vlastnímu zdraví; např. Silbereisen, Tomasik, 2008). |