Informace o publikaci

Rozvíjení informační gramotnosti v edukační praxi v laboratorní základní škole : případová studie

Autoři

MAZÁČOVÁ Pavlína ZONKOVÁ Marta

Rok publikování 2018
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www http://pages.pedf.cuni.cz/gramotnost/files/2019/01/02_Mazacova.pdf
Klíčová slova information literacy; the concept of teaching; lab school; pupil of a primary school; teacher; alternative school; innovative education; competency learning
Přiložené soubory
Popis Předkládaný příspěvek se věnuje fenoménu informační gramotnosti (ČŠI, 2014) v kontextu edukační praxe primárního vzdělávání. Těžištěm sdělení je zprostředkování výsledků kvalitativního výzkumu, který byl v designu případové studie realizován v alternativní laboratorní škole. S využitím metod obsahové analýzy ŠVP laboratorní školy, nezúčastněného pozorování edukačního procesu ve dvou třídách a polostrukturovaného interview s učiteli byly hledány odpovědi na výzkumnou otázku zacílenou na pojetí procesu rozvoje informační gramotnosti v laboratorní škole a na dílčí výzkumné otázky týkající se zastoupení oblastí informační gramotnosti v edukační praxi laboratorní školy a způsobů a forem jejich ukotvení ve výchovně vzdělávacím procesu školy. Z výzkumu vyplynulo několik stěžejních zjištění týkajících se procesu rozvoje výuky informační gramotnosti a aktérů, kteří na každodenní edukační praxi participují – tedy učitelů a žáků. Učitelé laboratorní školy mají relevantní porozumění významu pojmu informační gramotnost, uvědomují si důležitost informační gramotnosti pro současný i budoucí život žáků. Pojetí výuky oblastí informační gramotnosti nevychází z didaktického zázemí učitelů podpořeného metodikami, nýbrž je budováno na hodnotách školy a pedagogické erudici a zkušenosti. Informační gramotnost je v laboratorní škole rozvíjena v procesu výuky jakožto integrovaná schopnost pracovat s informacemi na úrovni defi nování informační potřeby, vyhledávání informací, jejich hodnocení, používání a prezentování etickým způsobem a s využitím moderních vzdělávacích technologií. Takové pojetí výuky aspektů informační gramotnosti zrcadlí (v zahraničí používaný) cyklický model informační gramotnosti (Big 6, n. d.), byť s tímto modelem učitelé ani kurikulum laboratorní školy nepracují. V konstruktivisticky pojaté integrované tematické výuce na platformě koncepce Kovalikové (1995) učitelé realizují pojetí procesu výuky informační gramotnosti s cíleným akcentem na učební činnosti, v nichž si žáci postupně osvojují různé informační dovednosti jako předpoklad schopnosti komplexně řešit problémy, porozumět problematice v souvislostech a rozvíjet při práci s informacemi sebeřízené učení. Učební prostředí laboratorní školy tak refl ektuje vzdělávací potřeby žáků pro život ve 21. století (MIL, Framework 2013). Volba alternativní vzdělávací instituce jako případu předkládané výzkumné studie je dílčí saturací absence českého pedagogického výzkumu v oblasti rozvíjení gramotností pro 21. století ve školách mimo hlavní vzdělávací proud (Průcha, 2012). Studie přispívá jak do diskusí nad obsahy vzdělávání (Stuchlíková, Janík, Beneš et al., 2015), tak k holistickému pohledu na současné české vzdělávací prostředí, s respektem ke specifi kům předmětů a obsahů nebo k rozvíjení kompetenčního přístupu.
Související projekty: