Informace o publikaci

Role zánětu v etiopatogenezi farmakorezistentní epilepsie a refrakterního status epilepticus.

Autoři

AULICKÁ Štefánia ČESKÁ Katarína ŠÁNA Jiří LOJA Tomáš JABANDŽIEV Petr PAPEŽ Jan DANHOFER Pavlína VINOHRADSKÁ Hana DOLEŽALOVÁ Irena BRÁZDIL Milan ŠTOURAČ Petr OŠLEJŠKOVÁ Hana SLABÝ Ondřej

Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Doi http://dx.doi.org/10.14735/amcsnn20208
Klíčová slova pharmacoresistant epilepsy; refractory status epilepticus; cytokines; chemokines; polymorphisms
Popis Zánět mozku představuje jeden z hlavních substrátů farmakorezistentní epilepsie různé etiologie a může přímo ovlivnit neuronální excitabilitu. Neuromodulační schopnosti ně­kte­rých prozánětlivých molekul (cytokinů, chemokinů) mohou být odpovědné za hyperexcitabilitu v neuronálních sítích. Vztah zánětu a epilepsie je reciproční. Zánětlivé procesy v mozku se mohou účastnit na spouštění záchvatové aktivity a zároveň mohou být následkem pokračujících záchvatů. Farmakologické studie na zvířecích modelech cílené na systémy IL-1[BETA]/ IL-1R1, HMGB1/ TLR4 a COX-2/ prostaglandiny prokazují, že tyto zánětlivé kaskády mají významný podíl na spouštění a opakování záchvatové aktivity. Status epilepticus (SE) vede k rozvoji zánětlivých procesů, které mohou být detekovány v mozkové tkáni, mozkomíšním moku i séru. Prolongované záchvaty a SE vedou k rychlé a dlouhotrvající aktivaci specifických zánětlivých kaskád v těch oblastech mozku, které odpovídají epileptogenní zóně. Pochopení komplexní role zánětu při vzniku a exacerbaci epilepsie a rozvoji farmakorezistence je zásadním předpokladem možnosti identifikace nových molekulárních cílů, které by se mohly uplatnit v léčbě těchto pacientů.