Informace o publikaci

Taxocenózy jepic (Ephemeroptera), pošvatek (Plecoptera) a chrostíků (Trichoptera) pramenných stružek Západních Karpat

Autoři

RÁDKOVÁ Vanda BOJKOVÁ Jindřiška HORSÁK Michal

Rok publikování 2010
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Stružky vytékající z prameništních slatinišť se vyznačují několika specifickými vlastnostmi. Jejich relativní izolovanost a poměrně stabilní abiotické podmínky z nich vytváří ideální modelové prostředí pro studium vztahů mezi společenstvy živočichů a abiotickými faktory ovlivňujícími jejich distribuci. Ekologická variabilita a četnost pramenišť v Západních Karpatech umožňují gradientové studie na různých prostorových škálách. Podél gradientu minerální bohatosti bylo vybráno 11 lokalit reprezentujících hlavní typy pramenných stružek daného území, které byly vzorkovány semikvantitativně ve třech sezónních aspektech (jaro, léto, podzim) v roce 2006. Díky instalaci Malaiseho pastí byly k dispozici údaje o celkové druhové bohatosti taxocenóz jepic, pošvatek a chrostíků. Ve stružkách bylo odhadováno procentuální zastoupení jednotlivých velikostních frakcí substrátu a měřeny základní proměnné prostředí (teplota, pH, průtok a další). Bylo zjištěno 43 druhů larev (z toho 9 jepic, 12 pošvatek, 22 chrostíků) a 72 druhů dospělců (9 jepic, 28 pošvatek, 35 chrostíků). Pošvatky byly vždy dominantním taxonem. Naopak podíl jepic ve společenstvu byl nízký, vyjma stružek vytékajících z pěnovcových pramenišť, kde měly jepice téměř shodné procentuální zastoupení jako chrostíci. Podle druhového složení byly stružky rozděleny do čtyř skupin, které se lišily minerální bohatostí vody a charakterem substrátu dna. Taxocenózy jednotlivých skupin stružek zahrnovaly i druhy, které se nepodařilo zachytit ve stádiu larvy. Zejména to byly některé druhy chrostíků, jejichž larvy jsou vázány na specifické mikrohabitaty, případně se vyvíjí v nižších partiích stružek. Největší vliv na strukturu společenstva mělo zastoupení jednotlivých složek substrátu (kamení, bahno, jíl) a chemismus vody (obsah Mg, Al). Tyto poznatky jsou úvodem k rozsáhlejší studii ekologie společenstev celého makrozoobentosu v pramenných stružkách Západních Karpat, které v této oblasti dosud nebyly zkoumány.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info