Uplatňování zásady předběžné opatrnosti (zakotvené v § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění), která představuje nutnost dodržování pravidla „v pochybnostech ve prospěch životního prostředí“ je v podmínkách České republiky obecně, jak na úrovni celostátní, komunální i sektorové, de lege lata nesystematické a v mnoha ohledech nefunkční a neefektivní. Zásada předběžné opatrnosti by měla být základním stavebním kamenem pro vytváření a zajišťování zdravých životních podmínek. Zdravé životní podmínky je zapotřebí chápat jak ve smyslu ochrany životního prostředí člověka (především z hlediska vynutitelných právních nástrojů k ochraně ekosystémů a životního prostředí v obecné rovině), tak zejména ve smyslu ochrany člověka před možnými zdravotními riziky dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Tato právní úprava je vzájemně neprovázaná a neposkytuje adekvátní garanci ochrany zdravých životních podmínek člověka. Zejména zákon o ochraně veřejného zdraví stanoví v omezené míře právní nástroje toliko pro případ prokázaných zdravotních rizik. Právní nástroje umožňující aplikaci a interpretaci zásady předběžné opatrnosti při posuzování a zejména konkrétním hodnocení zdravotních rizik (ve vazbě na kontinuálně se rozvíjející vědecké poznání) v podstatě absentují. Cílem projektu je proto nejprve vymezit platné právní nástroje sloužící k aplikaci a interpretaci zásady předběžné opatrnosti při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a následně pak navrhnout vhodné právní uspořádání de lege ferenda. Výstupem projektu bude analýza současného stavu optimálního uplatňování zásady předběžné opatrnosti ve smyslu výše zmíněných aspektů (tj. jaké právní nástroje jsou v této oblasti nastaveny a jak fungují se zvážením všech jejich možností) a její komparace s obdobnou úpravou v zahraničí, zejména se zaměřením na Německo, Rakousko, Švýcarsko či Slovensko. Výstup bude i s ohledem na analýzu relevantní judikatury zpracován ve vazbě na nalezení po právní stránce vhodného způsobu řešení této doposud adekvátně nenaplněné soukromoprávní i veřejnoprávní úpravy a jejího vynucování. Jeví se proto jako zcela aktuální a společensky žádoucí řešit existující situaci se snahou nalézt právotvorně vhodné způsoby řešení a návrhy de lege ferenda.

Publikace