Projekt řeší problémy paměťových institucí plynoucí z neexistence uceleného souboru standardizovaných postupů pro dlouhodobou ochranu a zpřístupněni zvukových záznamů uložených na nosičích, které nelze běžně soudobými technologiemi reprodukovat a které jsou důležitou součástí národního kulturního dědictví.

Řešení problému bude demonstrováno na dvou typech historických nosičů, konkrétně se zaměříme na fonografické válečky (období let ca 1895-1920) a na standardní (šelakové) gramofonové desky (období ca 1900-1946) o průměru 25 cm. Jedná se o nejstarší záznamová média, zvukové záznamy na nich uložené mají obvykle vysokou historickou a kulturní hodnotu a původní reprodukční technika je téměř nedostupná. Ve sbírkách NM-ČMH se nachází řádově 1 200 nosičů fonografických válečků, a přes 26 000 nosičů gramofonových desek o velikosti 25 cm, další fonografické válečky má ve sbírkách například Národní technické muzeum.

Hlavním cílem projektu je tedy v souladu s mezinárodními standardy, praxí a na základě dosavadních výsledků výzkumu v této oblasti vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily komplexní problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických fyzických nosičích. S tím je spojená nutnost vytvořit standardní způsob unifikované identifikace jednotlivých nahrávek, kterou navrhujeme řešit navržením závazného postupu a založením národního diskografického registru.

Publikace