Dekubity, jako chronické rány výrazně snižují kvalitu života pacienta, ale představují také významné finanční zatížení zdravotního systému. Ve zvýšené míře vyskytují zejména u plegických pacientů. Chirurgická léčba dekubitů je sice zdlouhavá, ale ve vysokém procentu vede ke zhojení tohoto typu chronické rány. Operačnímu uzávěru dekubitu předchází pečlivá nekrektomie (kompletní odstranění všech avitálních tkání z rány) s exstirpací pseudocysty dekubitu, která je prováděna chirurgicky. Nové technologie jako např. Versajet (nekrektomie pomocí vodní trysky) otevírají nové možnosti chirurgické přípravy rány před jejím operačním uzávěrem. U chronických ran dochází v procesu hojení k prodloužení zánětlivé fáze a hojení proto nepostupuje do další fáze. Jedním z mnoha faktorů uplatňujících se ve fázi zánětu jsou parametry oxidativního stresu - reaktivní formy kyslíku a dusíku. Cílem projektu je posoudit přínosy méně invazivního přístupu při nekrektomii s využitím Versajet, než při klasické chirurgické nekrektomii ve vztahu k dynamice reaktivních forem kyslíku, dusíku a markerů zánětu.