Osobnosti Masarykovy univerzity

První docentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a oddaná a obdivovaná pedagožka pronásledovaná za svou víru.

Pocházela ze šesti dětí rodiny venkovského sezónního dělníka. Přes skrovné rodinné zázemí a zcela odkázána na vlastní prostředky vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Zapisovala si přednášky z klasické filologie, filozofie a psychologie. Po studiích učila na brněnských gymnáziích, současně také získala místo asistentky významného slovinského profesora psychologie Mihajla Rostohara. Po roce 1945 začala pedagogicky působit v Brně i na nově zřizované Univerzitě Palackého v Olomouci a byla jmenována docentkou psychologie. Měla vynikající výsledky, vydávala mnoho publikací věnujících se psychologii dítěte, dětské představivosti a duševnímu vývoji mládeže. Její skutečnou vášní však byla práce se studenty, kteří ji milovali.

Politický převrat roku 1948 na ni měl zničující dopad. Odebrali jí titul a nutili ji třikrát znovu podstupovat zdlouhavý proces habilitace. Odborné kvality však přitom nehrály roli. Ludmila Koláříková nemohla uspět z ideologických důvodů – netajila se svou hlubokou křesťanskou vírou. Nejenže nakonec docenturu neobhájila, ale byl s ní navíc rozvázán pracovní poměr. Rozhodnutí univerzity pro ni znamenalo šok a dlouhodobé zdravotní komplikace, kterým nakonec ve věku nedožitých 59 let podlehla. Univerzita tak ztratila jednoho z nejoceňovanějších pedagogů své doby a historicky první ženu, jež dosáhla titulu docentky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.