Osobnosti Masarykovy univerzity

Jeden z nejvýznamnějších představitelů lingvistiky 20. století.

Vystudoval v rodné Moskvě, ale neklidná doba občanské války v Rusku jej přivedla do exilu. Nový domov nalezl v právě vzniklém Československu, kde se začal věnovat akademické kariéře. Vzhledem k výborné znalosti němčiny získal doktorát na pražské Německé univerzitě. Rychle se naučil i česky a stal se ústřední osobností dnes již legendárního Pražského lingvistického kroužku.

V roce 1930 mu bylo nabídnuto místo profesora Masarykovy univerzity. Zde se také habilitoval, získal profesuru a působil jako vedoucí katedry slavistiky. Vzhledem ke svému židovskému původu byl v době druhé Československé republiky z Masarykovy univerzity vypuzen. Spolu s ním byli přinuceni odejít i další pedagogové, rovněž Židé – Julius Glücklich a Bruno Zwicker. Univerzita postupovala pod nátlakem státní správy, o čemž svědčí demonstrativní rozloučení studentů i akademické obce s oblíbeným a v té době již i široce uznávaným vědcem.

Po vynuceném odchodu z univerzity Roman Jakobson opouští Brno, odchází do Skandinávie a posléze do USA. Do Československa se již nevrátil. Zatímco z Masarykovy univerzity byl po roce 1948 vyloučen podruhé a s konečnou platností, v USA přednášel na prestižní Harvardově univerzitě a Massachusettském technologickém institutu v Cambridgi. Stal se světově uznávaným lingvistou a jednou z nejvýznamnějších osobností tohoto oboru vůbec.