Rada pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity

O radě

Rada pro vnitřní hodnocení je ústřední orgán Masarykovy univerzity zřízený Statutem Masarykovy univerzity za účelem zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností.

Rada pro vnitřní hodnocení v rámci své činnosti zejména:

  • řídí průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Masarykovy univerzity;
  • schvaluje návrhy studijních programů;
  • kontroluje naplňování požadavků na zajišťování kvality činnosti Masarykovy univerzity vyplývajících z právních předpisů a vnitřních předpisů Masarykovy univerzity;
  • zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU a dodatky k této zprávě;
  • poskytuje metodickou pomoc v procesech zajišťování kvality studijních programů na MU;
  • přijímá podněty vztahující se uskutečňování studijních programů.
Zasedání

Plánované termíny zasedání Rady pro vnitřní hodnocení:

  • 11. 12. 2018
  • 15. 1. 2019
  • 26. 2. 2019
  • 19. 3. 2019
  • 16. 4. 2019
  • 21. 5. 2019
  • 18. 6. 2019

Zasedání se konají (není-li v pozvánce uvedeno jinak) od 8 hodin ve velké zasedací místnosti Rektorátu Masarykovy univerzity.

 

Zápisy z minulých zasedání Rady pro vnitřní hodnocení: 

FAQ

Vyberte si téma nejčastěji kladených dotazů

Pravidla pro tvorbu studijních programů

Kterých studijních programu se pravidla pro tvorbu SP (ne)týkají?

Směrnice MU Pravidla pro tvorbu studijních programů stanoví požadavky na tvorbu bakalářských a magisterských studijních programů.

Výjimky z postupu dle směrnice se uplatní pro následující studijní programy, jestliže splňují alespoň jednu z podmínek:

  • Studijní programy zaměřené na výkon regulovaného povolání (čl. 20) - přednost mají pravidla regulačního orgánu
  • Studijní programy s profesně zaměřeným profilem (čl. 21)
  • Studijní programy v oblasti vzdělávání Učitelství (čl. 22)

Výjimky ze společného univerzitního základu (SUZ):

  • V kombinované formě studia se uplatní SUZ přiměřeně (čl. 18)
  • V programech uskutečňovaných v cizím jazyce se uplatní SUZ přiměřeně (čl. 18)

Při tvorbě doktorského studijního programu lze přiměřeně postupovat podle směrnice, pokud to umožňují pravidla pro tvorbu individuálního studijního plánu a podmínky studia v příslušném studijním programu. V případě  studijního plánu se specializací v rámci doktorského studijního programu se kvantitativní pravidla pro kreditovou zátěž neuplatňují; poměr mezi společným základem programu a jednotlivými specializacemi je posuzován kvalitativně.

 

Kolik studijních plánů může obsahovat jeden studijní program?

Studijní program může obsahovat jeden i více studijních plánů. Vždy ovšem pouze jeden v každém typu studijního plánu s výjimkou specializace. Tzn. studijní program může obsahovat pouze jeden hlavní (maior), jeden vedlejší nebo jeden jednooborový studijní plán. Naopak může obsahovat více studijních plánů se specializací.
Studijní program smí obsahovat všechny typy studijních plánů současně - jednooborový, se specializací, hlavní i vedlejší; současně je nutné tyto studijní plány vytvořit zvlášť pro prezenční a zvlášť pro kombinované studium.  
Vedlejší studijní plán (minor) může být do studijního programu zařazen pouze v případě, že je v tomto studijním programu zařazen i hlavní studijní plán (maior). Naopak toto pravidlo neplatí obráceně, tedy hlavní studijní plán (maior) může existovat ve studijním programu bez vedlejšího plánu (minoru).
Speciální kategorií jsou studijní plány na dostudování. Více o tomto typu studijních plánů naleznete v otázce "Kdy a jak mohu využít studijní plán na dostudování".

Co potřebuji vědět o "Společném univerzitním základě"?

Společný univerzitní základ (SUZ) tvoří skupina studijních předmětů v bakalářských studijních programech v celkové hodnotě 15 kreditů. Zpravidla ji lze dále dělit na jazyk, tělocvik a přírodovědný a společenskovědní základ. Poslední dvě kategorie jsou prozatím dále nedefinované schránky, které může fakulta nebo garant programu využít dle svého uvážení (čl. 24). Nebylo by ovšem žádoucí, aby toto místo bylo doplněno profilujícími nebo povinnými předměty, protože, jakmile bude na univerzitě dosažena shoda nad předměty, které do této kategorie zařadit, znamenalo by to pravděpodobně nutnost reakreditace studijního programu.
 
Výjimka z povinnosti zařadit do studijního plánu SUZ platí pro:

  • Studijní programy zaměřené na výkon regulovaného povolání (čl. 20)
  • Studijní programy s profesně zaměřeným profilem (čl. 21)
  • Studijní programy v oblasti vzdělávání Učitelství (čl. 22)
  • Pro kombinovanou formu studia platí pravidlo přiměřeně (čl. 18)
  • V programech uskutečňovaných v cizím jazyce platí pravidlo přiměřeně (čl. 18)

Jak a kdy mohu využít studijní plán na dostudování?

Studijní plán na dostudování je speciální typ studijního plánu, který není vázaný pravidly pro jednotlivé typy studijních programů dle směrnice MU (čl. 7 odst. 3). Studijní plán na dostudování slouží, jak napovídá název, k tomu, aby mohli bez větších změn dostudovat studenti přecházející z původních studijních oborů do nástupnických a nově akreditovaných studijních programů. Dosavadním studijním programům členěných na studijní obory končí doba platnosti akreditace, kterou není možné dále prodloužit.

  • Studijní plán na dostudování lze použít pouze ve studijních programech, které vzniknou "přeměnou studijního oboru na studijní program" (čl. 23).
  • Studijní program vzniklý "přeměnou studijního oboru na studijní program" nemusí obsahovat studijní plán na dostudování. Stávající studenty studijních oborů lze převádět přímo do studijních plánů dle nových pravidel nástupnického studijního programu. Ze zákona musí vysoká škola umožnit dostudování ve stejném nebo obdobném studijním programu (§86 odst. 8, ZVŠ).
  • Studijní plán na dostudování je určen pouze studentům dotčeného studijního oboru, tzn. do tohoto plánu nelze přijímat nové studenty.
  • Studijní program může obsahovat více typů studijních plánů na dostudování dle povahy studijního oboru. Například studijní program může obsahovat jednooborový, hlavní (maior) i vedlejší (minor) studijní plán na dostudování.
  • Studijní plán na dostudování vždy musí respektovat profil absolventa studijního programu i profil absolventa původního studijního oboru, jež nesmí být navzájem významně odlišné. Je třeba pamatovat na to, že i studenti studující plán na dostudování získají absolvováním diplom z příslušného studijního programu.

Mohou být všechny předměty ve studijním plánu povinné a povinně volitelné?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, ovšem existují vodítka, na základě kterých lze postupovat při sestavování studijního plánu v konkrétním studijním programu. V zásadě si lze studijní plán obsahující pouze povinné a povinně volitelné předměty představit.

  • Metodické materiály Národního akreditačního úřadu ani směrnice MU Pravidla pro tvorbu studijních programů nevylučují existenci studijních programů, které by obsahovaly pouze povinné a povinně volitelné předměty, ba dokonce ani studijních programů zahrnujících pouze povinné předměty. Současně ale tuto možnost dokumenty ani neuvádějí a implicitně ve svých pravidlech; jistou míru volitelnosti pro studenty předpokládají (viz například čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice nebo bod č. 34 metodického materiálu Národního akreditačního úřadu).
  • Jednou z idejí směrnice MU bylo snížit volitelnost pro studenty na úrovni předmětů a posunout onu volitelnost na úroveň vyšších (smysluplných) celků v rámci studijního programu – studijní plán se specializací, hlavní studijní plán (maior), vedlejší studijní plán (minor).
  • Míra volitelnosti se odvozuje i od typu studijního plánu, kdy se minimální volitelnost předpokládá u vedlejšího studijního plánu a naopak nejvyšší u jednooborového studijního plánu.
  • Bezpochyby může míru "svázanosti" studijního plánu nejvíce ovlivnit vnější objektivní požadavek ve chvíli, kdy studijní program bezprostředně vede k regulovanému povolání, a tudíž pro akreditaci je nutné získat souhlasné stanovisko příslušného regulátora (např. Ministerstva zdravotnictví nebo školství). V takovém případě mají požadavky regulátora prioritu (např. učitelské nebo lékařské studijní programy).
  • V rámci doporučení Národního akreditačního úřadu a pravidel Masarykovy univerzity může fakulta zpřesnit vlastním předpisem požadavky na tvorbu programů. Například lze uvést povinnost 5 % standardního počtu kreditů jako volitelných předmětů ve studijních programech.

Jak na předměty profilujícího základu?

Profilujícím předmětem se rozumí povinný nebo povinně volitelný předmět, jehož absolvováním student získává znalosti nebo dovednosti podstatné pro dosažení výstupů z učení studijního programu – obsah těchto předmětů se je zahrnut ve státní závěrečné zkoušce.

 

Základní teoretický předmět profilujícího základu je podmnožinou předmětů profilujícího základu, které jsou pro dosažení profilu absolventa natolik významné, že tvoří základní jádro všech studijních plánů studijního programu. Tyto předměty jsou zpravidla vyučovány ve všech typech studijních plánů, které jsou ve studijním programu zařazeny.

Doporučené postupy Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství předpokládají, že kreditová hodnota profilujících a povinných předmětům v jednooborovém studijním plánu a ve studijním plánu se specializací je v souhrnu významně vyšší než 50 % ze standardního počtu kreditů. Pro studijní plány se specializací navíc platí, že část společná všem specializacím musí zahrnovat alespoň 50 % standardního počtu kreditů věnovaných profilujícím a povinným předmětům. Například v bakalářském studijním programu to znamená, že studijní plán se specializací v části společné všem specializacím zahrnuje profilující a povinné předměty v minimální hodnotě 90 kreditů (včetně základních teoretických předmětů profilujícího základu).


Požadavky na personální zabezpečení studijního programu: předměty profilujícího základu

Požadavky vycházejí z nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství

Typ studijního programu

Požadavek na garanta základního teoretického předmětu profilujícího základu

Požadavek na garanta předmětu profilujícího základu

Bc.

Akademický pracovník jmenovaný docentem nebo profesorem, akademický pracovník s hodností „kandidáta věd“ nebo absolvent doktorského studijního programu.

 

Mgr.

Akademický pracovník jmenovaný docentem nebo profesorem v oboru, který odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být studijní program uskutečňován nebo v oboru příbuzném.

Akademický pracovník jmenovaný docentem nebo profesorem, akademický pracovník s hodností „kandidáta věd“ nebo absolvent doktorského studijního programu. 

Bc. + Mgr.

Významně se podílí na výuce ve studijním programu, například vedením přednášek.

 

Jaké podklady zvolit pro přípravu studijního programu uskutečňovaného ve spolupráci s jinou vysokou školou?

Pokud zamýšlí fakulta uskutečňovat studijní program ve spolupráci s jinou institucí (odlišnou od Akademie věd ČR), rozhoduje o žádosti o akreditaci Národní akreditační úřad; bez ohledu na to, jestli má vysoká škola pro danou oblast vzdělávání institucionální akreditaci. Pravidlo vyplývá z § 81d  odst. 2 zákona o vysokých školách a vztahuje se i na akreditaci programu, který má být uskutečňován ve spolupráci se zahraniční VŠ (typicky tzv. joint degree studijní programy).

Národní akreditační úřad (NAÚ) rozhoduje o akreditaci studijního programu na základě vlastních formulářů, které jsou k dispozici na webových stránkách úřadu. Z formulářů MU dostupných v IS MU se pro tyto případy použije pouze:

  • formulář sebehodnoticí zprávy (akceptovaný ze strany Národního akreditačního úřadu) pro schvalování studijního programu formou přeměny ze studijního oboru na studijní program (čl. 23 předpisu o studijních programech);
  • formulář sebehodnoticí zprávy (výše) a záměru vzniku studijního programu pro schvalování studijního programu formou vzniku zcela nového studijního programu (čl. 15 předpisu o studijních programech). 

 

 

 

Kontakt

Kontaktní e-mail: rvh.posta@muni.cz 

Podporu v činnosti Rady pro vnitřní hodnocení zajišťuje Odbor pro kvalitu Rektorátu Masarykovy univerzity: kvalita@rect.muni.cz

 

Síť koordinátorů pro kvalitu na fakultách Masarykovy univerzity:

Fakulta Koordinátor pro kvalitu E-mail
FSS Ing. Jan Písařík pisarik@fss.muni.cz
FI Ing. Andrea Suzovičová suzovic@fi.muni.cz
ESF Ing. Dagmar Janoušková Dagmar.Janouskova@econ.muni.cz
ESF Mgr. Kateřina Oleksíková, Ph.D. Katerina.Oleksikova@econ.muni.cz
FF Mgr. Kateřina Kalová, Ph.D. kalovak@phil.muni.cz
PrF Mgr. Jana Lautrbachová Jana.Lautrbachova@law.muni.cz
PrF Mgr. Lenka Podrabská Lenka.Podrabska@law.muni.cz
PřF Ing. Lucie Janíčková l.janickova@sci.muni.cz
LF Mgr. Jana Sedláková sedlakova@med.muni.cz
FSPS Mgr. Tomáš Kalina tkalina@fsps.muni.cz
PdF Mgr. Martina Lužná luzna@ped.muni.cz
RMU Odbor pro kvalitu kvalita@rect.muni.cz

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info